Vyšetřovací metody

1. Anamnestické údaje – informují o dispozičních vlivech. Výskyt náhlých stavů výdechové dušnosti provázené sípavým či hvízdavým zvukem. Důležitý je výskyt příznaků v noci, k ránu, po tělesné zátěži, při kontaktu s alergeny nebo dráždivými látkami v ovzduší ( inverze )

2. Fyzikální vyš. – při poslechu je možné slyšet mírné pískoty, můžeme vidět držení ramen dopředu, což nám napovídá o stavu ztíženého dýchání.

3. Funkční vyšetření plic – patří u dětí starších 5 let k základním vyš. postupům. Umožňuje posoudit plicní ventilaci na základě měření objemu vdechnutého či vydechnutého vzduchu. (výdechoměr – běh)

4.Inhalační provokační test histaminem – provádí se u nejasných případů

5. Vyšetření spůta

6. Alergenové testy kožní, slizniční, laboratorní

7. RTG plic

Spirometrie = test měřící různé parametry funkce vašich plic

Provokační test - spočívá v podání látky a sledování zhoršení obtíží či ve vyšetření po námaze, to znamená, že lékař nařídí pacientovi např.: uběhnout jeden kilometr a po doběhnutí zjišťuje v jaké míře se dostavili obtíže.